Zemědělská společnost Sloveč hospodaří již desítky let bez orby, napsal magazín EKOTECH

Loňský rok byl pro řadu podniků s ohledem na počasí kritický. Jak se to promítlo u vás? Musím se vrátit ještě o rok dřív, přesněji do předloňského podzimu. Ten byl u nás velice mokrý, srážky za září a říjen tehdy byly 153 milimetrů, takže jsme nemohli udělat většinu agrotechnických operací v termínech za optimálního půdního stavu. Nezaložili jsme proto ani obvyklé plochy ozimů. Navíc nám bahnitý stav půdy znemožnil sklizeň cukrovky. Více než půlku její výměry, asi 260 hektarů, jsme sklízeli až po polovině prosince, kdy přišly první mrazíky a napadlo trochu sněhu. Dřív jsme do polí vyjet nemohli. Tyto skutečnosti a přísušek měly za následek, že u většiny plodin jsme loni dosáhli podprůměrných výnosů. Měli jsme například jen asi 720 hektarů ozimé pšenice, u které jsme docílili výnosu 6,0 tuny z hektaru. Obvyklá intenzita byla přitom u nás v posledních letech osm až devět a půl tuny. Pozorovali jsme přitom, že vlivem problémů na podzim roku 2017 neměla pšenice tak vyvinuté kořeny, což podle nás mělo za následek, že porosty neměly šanci odolávat vedru a suchu, což tady loni začalo od třetí dekády června a trvalo vlastně celé léto. Rovněž řepka nesplnila naše očekávání a dala 3,67 tuny z hektaru.

Jste známí i vynikající živočišnou výrobou, zejména chovem skotu. Tady byla situace asi lepší… Mléčnou cenovou krizi jsme přečkali a za loňský rok jsme dosáhli u stáda holštýnských dojnic, kterých máme 650, průměrné užitkovosti 11 454 litrů v normované laktaci na krávu. I když průměrná roční cena stoupla až asi na 8,77 Kč za litr, stále je to málo, neodpovídá to náročnosti tohoto odvětví. Máme také určitou specialitu, v přímém prodeji nabízíme maso v rámci značky Slovečské mladé hovězí. Ročně vykrmíme za tímto účelem asi 30 býčků. Krmivovou základnu tvoří především víceleté pícniny a silážní kukuřice. Tu jsme v loňském roce začali sklízet už 10. srpna, což tady nikdo prakticky nepamatuje. Navíc i výnosy byly doslova kriticky nízké.

Můžete se vrátit k tomu, proč jste skoro před dvaceti lety přestali orat? Na našich jílovitých půdách je orba hodně energeticky náročná. A nejen to! Na zoraném poli se vytvářely při vlhkém počasí takzvané lavice a nastal problém. Za sucha se naoraly zase hroudy a zase nastal problém. Na našich polích se po orbě půda bohužel prakticky nerozsype. Proto se tady už řadu let zkoušely minimalizační technologie, které měly tento problém eliminovat. Původně jsem ale naráželi na fakt, že nebyly k tomu vhodném traktory i závěsné nářadí. Většinou šlo o mělké zpracování půdy, a to hlavně pro obilniny. To, jak se zvyšovaly výkony a kvalita strojů zejména v devadesátých letech a později, nám ale umožnilo zcela odejít od orby, a to i při pěstování cukrovky. To jsme začali zkoušet v roce 1997 a v roce 2000 jsme už pluhy při přípravě půdy pro tuto okopaninu nepoužívali vůbec.

Základem technologií je tedy nyní zpracování do větších hloubek? Přesně tak. Jarní obilniny a hlavně cukrovka, kukuřice, sója a mák vyžadují přípravu do větších hloubek, třicet i více centimetrů. To platí ale i o řepce, která rovněž vyžaduje hlubší přípravu půdy a máme u ní ověřen velmi pozitivní efekt ukládání hnojiva do půdního profilu. K tomu nasazujeme hlavně stroj s názvem TERRALAND TO 6000 opět od společnosti Bednar FMT. Stále máme třímetrovou variantu, kterou jsme později doplnili právě o toto tažené provedení o záběru šest metrů. Tento stroj používáme spolu se zásobníkem na hnojivo s názvem FERTI-BOX pro dávkování hnojiv do půdního profilu a taženým pěchem PRESSPACK ke konsolidaci zpracovaného povrchu. Zpracování do větších hloubek nám přineslo hlavně zvýšení vodní kapacity půdy. To následně pozitivně ovlivnilo růst výnosů oproti předchozím metodám mělkého zpracování. Bez nadsázky se dá říci, že nás to posunulo v potenciálu výnosu až o 20 % dopředu.

Zmiňoval jste se o pěstování cukrovky v hrůbcích. To není obvyklý způsob… V našem podniku řešíme řadu projektů, to je jeden z nich. Ten konkrétně děláme ve spolupráci s profesorem Pulkrábkem z České zemědělské univerzity. Bylo vypsáno výběrové řízení na dodavatele techniky, které vyhrála právě společnost Bednar FMT. Princip spočívá v tom, že se na tuto plodinu díváme jako na zeleninu. Na podzim po podmítce rozmetáme hnůj a poté půdu hluboko zpracujeme strojem TERRALAND. Další podzimní operací je vytvoření hrůbků, a to plečkou BEDNAR ROW-MASTER RN se speciálně upravenými radličkami. Na jaře potom následuje setí do takto vytvořených hrůbků, případně jejich úprava opět strojem ROW-MASTER. Právě v roce 2017 jsme zejména hrůbkování udělat nemohli, takže loni jsme takto cukrovku nepěstovali vůbec. Loni už byla situace zcela jiná, takže pro letošní setí řepy máme připraveny asi dvě třetiny plánovaných ploch cukrovky.