Zpět na novinky
04.
Červen
2018

Aktuálně z terénu – mělké pásové zpracování půdy

V rámci vývoje nových technologických postupů pěstování polních plodin řeší Centrum precizního zemědělství ve spolupráci s firmou Bednar FMT s.r.o. vývoj nových technických prostředků a technologií mělkého pásového zpracování půdy pro širokořádkové plodiny. Systémy mělkého zpracování půdy reagují na dlouhodobější změny průběhu počasí během roku a na nové požadavky kladené na vývoj zemědělství. Jedná se zejména o eliminaci vodního stresu a o snížení vstupů hnojiv a pesticidů na jednotku plochy, včetně eroze.

Technologie mělkého pásového zpracování půdy mají zajistit:

 

Obr. 1a: Vzešlý porost cukrové řepy na plochách s konvenční předseťovou přípravou – foto Brant

Obr. 1a: Vzešlý porost cukrové řepy na plochách s konvenční předseťovou přípravou – foto Brant

Obr. 1b: Vzešlý porost cukrové řepy založený do pásové předseťové přípravy – foto Brant

Obr. 1b: Vzešlý porost cukrové řepy založený do pásové předseťové přípravy – foto Brant


Z výše uvedených důvodů byl na jaře roku 2018 ověřován systém pásové předseťové přípravy půdy pro cukrovou řepu na lokalitě Budihostice (farma Josefa Bílka). Předseťová příprava byla provedena pomocí modifikované plečky firmy Bednar do hrubé brázdy. Druhý den byl proveden výsev cukrové řepy. Cílem pokusů bylo ověřit vzcházivost rostlin a vývoj kořenového systému na počátku vývoje. Obrázek 1 dokumentuje stav porostů na pokusných plochách. Kontrolní variantou byla konvenční předseťová příprava. Obrázek 2 znázorňuje vývoj kořenového systému rostlin cukrové řepy. Na konvenční variantě docházelo v místech kolejových stop k ohýbání kořene rostlin v důsledku utužení půdy. 

Obr. 2a: Rostliny cukrové řepy na konvenční variantě mimo kolejových stop – foto Brant

Obr. 2a: Rostliny cukrové řepy na konvenční variantě mimo kolejových stop – foto Brant

Obr. 2b: Rostliny cukrové řepy v místech kolejových stop – foto Brant

Obr. 2b: Rostliny cukrové řepy v místech kolejových stop – foto Brant


Obr. 2c: Rostliny cukrové řepy v nakypřených pásech – foto Brant

Obr. 2c: Rostliny cukrové řepy v nakypřených pásech – foto Brant


Na lokalitě Habry (pozemky ZOD Habry) byl systém pásové přípravy půdy provedený do hrubé brázdy proveden před výsevem kukuřice seté (Obr. 3). V rámci testování byly ověřovány rozdílné pracovní nástroje a jejich vliv na profil a dno seťového lože (Obr. 4). Šířka kypřeného pásu se pohybovala v rozmezí 0,2 až 0,28 m. Cílem pokusů bylo zajistit nejen vhodné podmínky pro vývoj kukuřice seté ve zpracovaném pásu, ale i hrubší strukturu půdy na povrchu pozemku z důvodu omezení tvorby půdního škraloupu a snížení rizik vodní, ale na dané lokalitě i větrné eroze. Setí následovalo v den provedení pásového kypření a bylo provedeno secím strojem KUHN Maxima 2. Obrázek 5 dokumentuje stav povrchu pozemku po zasetí do nakypřených pásů a na ploše založené konvenčním způsobem.

Přesné umístění farmy Josefa Bílka a ZOD Habry

Přesné umístění farmy Josefa Bílka a ZOD Habry

Obr. 3: Pásová předseťová příprava půdy pro výsev kukuřice seté modifikovanou plečkou firmy Bednar (foto Brant)

Obr. 3: Pásová předseťová příprava půdy pro výsev kukuřice seté modifikovanou plečkou firmy Bednar (foto Brant)


Obr. 4a: Vliv rozdílných kypřících nástrojů na profil kypřeného pásu (foto Brant)

Obr. 4a: Vliv rozdílných kypřících nástrojů na profil kypřeného pásu (foto Brant)

Obr. 4b: Vliv rozdílných kypřících nástrojů na profil kypřeného pásu (foto Brant)

Obr. 4b: Vliv rozdílných kypřících nástrojů na profil kypřeného pásu (foto Brant)


 

Obr. 5a: Stav povrchu půdy po založení porostů konvenční celoplošnou přípravou půdy a po zasetí do kypřených pásů (foto Brant)

Obr. 5a: Stav povrchu půdy po založení porostů konvenční celoplošnou přípravou půdy a po zasetí do kypřených pásů (foto Brant)

Obr. 5b: Stav povrchu půdy po založení porostů konvenční celoplošnou přípravou půdy a po zasetí do kypřených pásů (foto Brant)

Obr. 5b: Stav povrchu půdy po založení porostů konvenční celoplošnou přípravou půdy a po zasetí do kypřených pásů (foto Brant)


Práce vznikla v rámci projektu TAČR číslo TH03010409.

 

Zpracovali: Václav Brant  a Petr Zábranský

Centrum precizního zemědělství, ČZU v Praze